Rytina Kunzovy továrny z přelomu 19. a 20. století na Horní ulici - dnes tzv. Sigma I. (Femax) na Třídě 1. máje. Typická kombinace reprezentačních budov a továrních hal. Přehuštěně neobarokní "palác" i s fontánkou svědčí o pozoruhodném ne/vkusu stavitele-zbohatlíka, který ještě víc vyniká u jeho drtivě romantizujícího hrádku Kunzov. Torzo továrního komplexu je jednou z mála připomínek dřívější předměstské Horní ulice, tvořené soustavou zemědělských dvorů - k nepoznání asanované ve druhé polovině 20. století. Tovární komíny už zmizely. Pro detailnější pohled do továrního dvora klikněte na obrázek!

* * *



Budova radnice v 60. letech 19. století na fotografii z hranického ateliéru Wichera. Jedna z nejčastěji publikovaných "starých fotografií" Hranic. Její půvab vynikne, když ji budeme studovat v detailech (kliknutím zvětšíte - nabízíme skutečně velké rozlišení). Pokochejme se pohledem na muže (jehož pohled směřuje k podivné dvojici duchů) a ženu s hráběmi a její známou s košíkem! Podívejme se, jak naši předkové zastřihávali stromy před radnicí, aby nezakrývaly její vstup (tehdy ještě v 1. patře!)! Podívejme se na kládu, k níž se přivazovali koně! Při pohledu do Radniční ulice by nám neměla uniknout dobová lucerna veřejného osvětlení a jakési lešení dále v ulici. Na rohu radnice je zřejmě dobová "plakátovací plocha", u níž stojí čtenářka. O architektonických proměnách ani nepíšu :-)

* * *



Teplice nad Bečvou v polovině 19. století. Obraz namaloval Vasil Petruk (1886-1968) - malíř, který přišel do Hranic z Ukrajiny a jako "Němec" byl v roce 1946 deportován do Německa. Za první republiky už lázně vypadaly docela jinak. Předlohou jaho obrazu byla rytina Karla Fromberka (1821-1851), talentovaného syna hranického právníka, kterou vytvořil roku 1848. Fotografii obrazu jsem zahlédl někdy v roce 2001 v redakci Hranického týdne. Nadšenec hranické historie Jaroslav Kopecký ji dodal ke svému článku Jak viděl Teplice malíř Limbek (HT 2001/21), neváhal jsem, a pořídil si scan - fotografie nesla na rubu větu "Obraz v majetku paní Knapové." Z tehdejší scenérie jistě poznáváme dochovanou kapli sv. Peregrina, jinak zůstaly stejné pouze skály a řeka Bečva... Lázeňská budova byla přestavěna v letech 1862-1865 - a i ta už byla nahrazena novou budovou.

* * *



Pohřeb prezidenta Beneše se konal v září 1948. Fotografii hranické tryzny neumisťujeme kvůli výročí (proto také až v říjnu), ale kvůli aktuálním diskuzím o podobě Masarykova náměstí. Všimněte si prosím kamenné dlažby a volného prostranství, kde nepřekáží žádná kašna. (Mimochodem, po pravici řečníka stál a stojí mariánský sloup, což muselo být vizuálně zajímavé - a série fotografií z této události to zajímavě pomíjí.) Se skončeným dvacátým století za zády bysme se měli ptát nejen jak rekonstruovat náměstí, ale také jestli nerekonstruovat názvy hranických ulic a náměstí. Naše náměstí by si jistě zasluhovalo pěknější jméno než Náměstí svobody (do 1939), Žerotínovo (1939-1945), Rudé armády (do XY), Gottwaldovo a Masarykovo (od 1990) :-)

* * *



"Při přestavbě domu čp. 110 roku 1926 byl při opravě domovního průčelí a umístění velké obloukové lampy na rohu budovy (dnes je tu umístěna kamera Městské policie) zničen velký barevný freskový obraz, umístěný mezi oběma průčelními okny prvního poschodí,zobrazující údajně výjev se vztahem k pranýřovému kamenu u prvního domovního pilíře. Představoval prý výkon spravedlivého trestu nad zločincem. Barevná freska,značně již poškozená a opadlá,nebyla patrně před zničením ofotografována městský stavebním úřadem ani tehdejším Památkovým úřadem v Brně. Domnívám se však, že šlo pravděpodobněji o fresku s náboženským (patrně mariánským) výjevem, která byla na domě umístěna koncem 17. respektive začátkem 18. století při opravě domu, jež měla vyvážit umístění pranýřového kamene u tohoto domu a jeho dobrou pověst," píše Bohumír Indra na s. 244 své Historie hranických domů (2005) - po kliknutí se můžete podívat na jedinou známou fotografii zachycující zmiňovanou fresku. Vidíte jen množství prasklin? Nebo se vám skládají v nějaký obraz? Rorschachův test pro historiky umění :-)